When fish is sick

Asi každý chovatel ryb, ať už akvarijních či hospodářských, se během svého života setkal s nějakým rybím onemocněním a téměř každý je schopen takovou nemocnou rybu rozeznat od zdravé. Mezi první příznaky onemocnění patří snížení příjmu krmiva, oddělování od hejna, poruchy plavání, zdržování se u hladiny a u některých druhů ryb výrazná změna barvy.

 

Některá onemocnění se projevují změnami na kůži, které jsou snadno pozorovatelné prostým okem. Mnoho chovatelů se snaží při pozorování takovýchto příznaků onemocnění o okamžitý zásah aniž ví o které onemocnění jde. Na trhu s akvarijními pomůckami je několik, více či méně účinných, prostředků, které někdy pomohou a někdy ne. Už od pradávna platí že nepoznanou chorobu nelze léčit. Pochopitelně nastávají situace, kdy "samoléčba" neznámého onemocnění "zabere" a ryby se podaří vyléčit.

 

Často se však aplikací těchto prostředků udělá více škody než užitku. Hlavním problémem bývá narušení citlivé rovnováhy ekosystému v nádrži aplikací chemikálií. Základním pravidlem proto je, izolovat nemocné jedince a přelovit je do tzv. karanténní nádrže. Velkým nešvarem je aplikace pokoutně získaných antibiotik. Antibiotika jsou účinná pouze na bakteriální onemocnění a vždy by se měla aplikovat až po zjištění citlivosti konkrétního bakteriálního kmene na konkrétní antibiotikum.

 

Mnohokrát jsem se setkal s případy, kdy akvaristé použijí několik druhů antibiotik, která po všech snahách ryby nevyléčí a pak kontaktují veterinárního lékaře, který má pak značně ztíženou situaci při výběru účinného antibiotika. Rád bych také upozornil na to, že takový postup je jednak nezákonný (viz. zákon o léčivech a zákon o veterinární péči) a také velmi škodlivý. Tímto postupem vznikají rezistentní bakteriální kmeny, které se díky čilému obchodování s rybami šíří a úspěšně likvidují celé rybí obsádky.

 

Nehledě k tomu, že bakterie si umí genetickou informaci navozující vznik rezistence předávat pomocí tzv. plazmidů a poté vznikají bakterie vyvolávající onemocnění u vyšších obratlovců, včetně lidí, rezistentní k antibiotické terapii. Ideálním postupem by bylo vždy při onemocnění ryb kontaktovat specializovaného veterinárního lékaře, který ryby řádně vyšetří, stanoví diagnózu a terapii.

 

Je zřejmé, že z mnoha důvodů nelze takto řešit každé onemocnění. Jednak je tento postup finančně náročný a také dostupnost veterinárních specialistů v České republice je velmi nízká. Ovšem velmi vhodné je vyhledat odbornou pomoc při dlouhodobých či opakujících se zdravotních problémech ryb.